login:
heslo:
Registruj

Kalahari > Články

Skládání oranžád

Nemusím ani podotýkat, že patálie s oranžádami - jak s malou, tak s velkou - nám s bratrem uždíbly pěkný kus prázdnin...

S bratrem jsme po naší cestě od krásného panství Nectavia přijeli zmoženi a vysíleni - a auto plné smradu z už skoro oživlých oranžových plachtiček. Tuž - co s nimi? Sušit a skádat je teeeď? :-o Uff, tfuuj, bleble... Ale aby nám neutekly, přece jen jsme se odhodlali. Což o to, odhodlání bylo, ale prostoru k uzoufání málo! Vzhledem k vlhkosti okolního prostředí jsme se rozhodli rozvěsit je na střechu mimo dosah mokrých prstíků deště. Idea krásná, ale... Stáli jsme s bratrem bezradně zahloubáni nad špinavou nevoňavou hromadou, až... Bratr na to přišel. Na malé jsme si jeho nápad prakticky vyzkoušeli - šlo o to udělat z plachty žebra od šňůry nahoře až skoro po zem a hned další vedle. Prostě takovej hoooodně nadejchanej vzdušnej strop. No, malá byla v pohodě, s velkou jsme se prali trochu dýl, ale dali jsme to :) Sušíme, sušíme, ale pořád to není ono. Pořád nevoní a pořád  nejeví známky suchosti. Nu což, puťák za dveřmi, oranžády pápá! Maminka slíbila, že se o ně postará...

Den se sešel se dnem a já s bratrem stojíme na střeše a koukáme na tu oranžovou spoušť. Maminka nás tam poslala po příjezdu se slovy: "Ono toho s tím nešlo moc udělat..." Ale dvě pozitivní zprávy jsou na místě - ne, že by přímo voněly, ale už "nevoní" a taky už jsou úplně suchý, paráda. No, co s nima? Spoustu kolíčků se válí kolem, jak nevydržely tu tíhu. Protože je sucho i venku, shodíme je na zem a snažíme se je zmuchlat do míň naducaných polštáře, než jsou. A to jde samozřejmě jen tak, že se do toho božsky naducanýho a nafouklýho oranžovýho něčeho skočí. Ale tím jsme se bavili asi jen půl hodiny :D Pak jsme plachty vzali a pro změnu je umístili do sklepa, kde počkají, než budeme mít chuť je složit. Nu, ani nečekaly moc dlouho a nadešel jejich čas. Já s bratrem a ještě s Kamilem jsme je jednoho slunného dne vynesli na světlo světa před barák.  Rozhodli jsme se začít velkou oranžádou, kdyby nám náhodou odčerpala moc sil. Vítr nám ji pomohl parádně narovnat - viz foto. No, při skládání jsme taky užili spoustu legrace a navíc bezedný pytel na velkou oranžádu nezklamal. U menší jsme se jen museli trochu víc snažit a vložit do našeho konání více přesnosti, ale i tahle věc se podařia a nám nezbylo, než se vzájemně poplácat po ramenou a říct, že sme FAKT DOST DOBRÝ :)



Vloženo 2008-08-15 16:04:37 Autor Kéďa


20.10.2008 17:48:27

Dan